JACHTA SNĚHURKAV neděli 24. července připlouváme na KANÁRSKÉ OSTROVY, na jeden ze sedmi souostroví, "LANZAROTE". Vyvazujeme se v luxusní maríně RUBICON na jihu ostrova. Tento na první dojem pustý ostrov, v němž se tyčí kolem 300 sopečných kuželů, jsme se rozhodli projet autem. Jeli jsme od jihu na sever, od západu na východ převážně krajinou, která na nás působila mimozemsky. Silnici lemují tmavá lávová pole, ale i údolí zarostlá vinicemi a palmami.
Na pobřeží jsou Saliny, kde se získává sůl, jeskyně v nichž se prohání a pění moře. Na severu je Kaktusová zahrada, kde roste 1500 druhů těchto pichlavých chlapíků. Kousek odtud je místo, kde se láva valila do oceánu a vznikla tu jeskyně, která má podobu doupěte a je v ní udělaná restaurace. Na severním výběžku je opevnění, odkud je výhled na úžinu, která odděluje Lanzarote od šňůry ostrůvků nazv. Malé Kanáry. Odtud se vracíme zpět středem ostrova přes nejhezčí vesničku Haría, která se rozkládá v údolí s palmami a v minulosti sloužila jako lázeňské místo pro bohaté obyvatele. Na závěr jsme si nechali prohlídku národní parku "TIMANFAYA". V srdci parku je kráter Ohňové hory,která v roce 1730 otřásla celým ostrovem a patřila k nejhroznějším sopečným katastrofám. Sopka je činná a v hloubce pár centimetrů je teplota 100 st. a 4 km pod povrchem země je žhavé magma. Důkazem toho je otýpka roští strčená do země, která během pár vteřin shoří nebo nádoba vody vylitá do díry vytryskne okamžitě zpět.
Lanzarote se nám moc libilo, hlavně obdivujeme ostrovany, kteří dokážou černou písečnou půdu zúrodnit tak, aby pracovala v jejich prospěch. Každá rostlinka vinné révy je zasazené do hluboké díry a kolem je postavená zeď z kamenů. Má to rozhodně své opodstatnění, protože zdejší víno, které jsme samozřejmě ochutnali, je výborné.
Z Lanzarote plujeme 14 hodin na třetí a nejvíce obydlený ostrov Gran Canaria. Kotvíme v hlavním městě Las Palmas, kde je obrovský jachetní přístav. Je to sedmé největší, kosmopolitní město Španělska. Nás ale nezajímají hotelové komplexy, které lemují černé pláže, ale stará, historická a architektonicky zvláštní čtvrť VEGUETA. Podívali jsme se do Kolumbova domu, kde jsou záznamy všech jeho plaveb. Úzkými uličkami jsme došli k mohutné šedivé katedrále De Santa Anna, jejíž stavba trvala 350 let.
Abychom poznali atmosféru ostrova zamířili jsme do vnitrozemí autem. Jeli jsme do údolí Barranco de Guayadeque, kde jsou obydlené jeskyně. Odtud jsme pokračovali do hornatého vnitrozemí k nejvyššímu vrcholu ostrova Roque Nublo /1803 m.nm./, která je pozůstatkem dávné sopky. Měli jsme štěstí, že hora nebyla zahalena v mracích a nabídla nám krásný výhled na okolní ostrovy.
Střed ostrova označuje zelenošedý kamenný kříž. Sever Gran Canarie je úrodný. Krajina je zelená, jsou tu obdělávaná pole, terasy a banánové plantáže. Na náměstí ve Firgasu jsou schody pokryté mozaikou, která znázorňuje jednotlivé ostrovy kanárského souostroví. V Arucasu stojí neobyčejná novogotická Iglesia de San Juan, která hodně připomíná Sagradu Famílii od Gaudího.
Se Sněhurkou jsme obepluli celý ostrov od rozeklaného severního a západního pobřeží až na pouštní jih. Puerto Mogán byl velmi příjemný jachtařský a rybářský přístav. Avšak nejslavnější letovisko MASPALOMAS s pouštními dunami je rájem plážového turismu.
9. srpna za silného středobočního větru plachtíme na druhý největší ostrov, který je nejblíže africkému pobřeží "FUERTEVENTURU" /tzn.silný vítr/. A ten tu opravdu ukazuje svoji sílu. Kolem ostrova neustále fučí rychlostí 35 uzlů. Kotvíme na jižním pobřeží hlavního turistického letoviska "MORRO JABLE." Před námi se line nekonečná pláž a nad městem se valí mlha jako mléko. Vedle přístavu je záchranná stanice-líheň pro želvičky Karety obecné. Vejce sem vozí z želví kolonie na Kapverdách. V líhni zůstanou až do jednoho roku věku a pak jsou puštěny do oceánu.
Ve vnitrozemí jsou holé kopce, občas se objeví porosty keřů, kaktusů a áloe. Pěkná vesnička je "BETANCURA". Bílým chaloupkám s kvetoucími zahrádkami vévodí kostel ze 17.st. Naproti je muzeum starého zemědělského a domácího nářadí a ukázky řemesel. Na východním pobřeží jsou saliny, kde se získává mořská sůl. O ostrově se říká, že tu žije více koz než lidí. Dnes už to není pravda, avšak kozí sýr je opravdovým hitem a pochoutkou. Chovají zde speciální majorerskou kozu, která ročně dává až 750l mléka.
Fuerteventura je ostrov pro milovníky slunečného počasí, pláží se zlatým pískem a díky velkým vlnám i surfování.
Po dvou měsících se vracíme 31. října na naší Sněhurku do přístavu GRAN TARAJAL na ostrov Fuerteventura. Týden pečlivě připravujeme loď na přeplavbu ATLANTIKU.
6. listopadu přes Gran Canarii plujeme na další ostrov kanárského archipelu TENERIFE. 8. listopadu kotvíme v přístavu Santa Cruz. Samotné město nás nezaujalo. Raději jsme si půjčili auto a jeli do do největšího španělského národního parku DEL TEIDE. Kolem unikátních skalních útvarů, sopečným terénem jsme dojeli k nejvyšší sopce EL TEIDE. Na vrchol 3 718 m. jsme se vyšplahali nejsnazším způsobem a to lanovkou. Měli jsme štěstí, že vrchol nezahalil mrak, takže jsme si užívali krásného výhledu na sopečné údolí a ostrovy La Gomera, La Palma a El Hierro. Ještě zajímavější byly pár kilometrů od vrcholu zkroucené lávové věžičky. Při zpáteční cestě jsme zajeli do města LA LAGUNA, jejíž historické centrum se pyšní úzkými uličkami, které lemují pestré budovy a majestátní vily.
Po 90 n.m. klidné, noční přeplavby přijíždíme 12.listopadu na ostrov LA PALMA. Krásně zelený ostrov s deštným pralesem, plantážemi s banány a sopečnými krátery ve středu je hodně podobný ostrovu MADEIRA. Historické hlavní město Santa Cruz de la Palma, kde kotvíme, je svými úzkými uličkami a architekturou budov opravdu jedno z nejkrásnějších měst a celém kanárském souostroví.
Při přeplavbě z La Palmy na ostrov La Gomera se nám konečně podařilo chytit první rybu- zlatou dorádu. Zabít nám ji bylo líto, ale večeře z ní byla výborná. Ostrov La Gomera má zase úplný jiný ráz krajiny než ostatní ostrovy. Je obehnaná vysokými skalními stěnami a silnice se kroutí podél stěn útesů vzhůru a příkrými stržemi dolů. Národní park de GARAJONAY je zelená džungle ve středu ostrova. Na vrcholu ostrova se chladné atlanské pasáty srážejí s teplými vánky, díky čemuž je tu neustále mlha. Stromy jsou porostlé mechy a lišejníky. Na jižní straně ostrova se sjíždí k moři hlubokou zelenou roklí tzv. "Údolí velkého krále." Terasovité svahy jsou porostlé palmami a pěstují se na nich banány.
Že by nám začalo přát štěstí v rybaření? Při přeplavbě na El Hierro jsme chytili další už pořádnou zlatou dorádu. Ostrov je naší poslední zastávkou před vyplutím na KAPVERDY.
