JACHTA SNĚHURKA > PLAVEBNÍ DENÍK > Plavební deník 2020 > USAJACHTA SNĚHURKA

JACHTA SNĚHURKA  
PLAVEBNÍ DENÍK  
Plavební deník 2020  
USA

ALJAŠKA

BRITSKÁ KOLUMBIE

USA

MEXIKO

20. listopadu vyplouvám ze San Franciska a čeká mě asi 4 dny plavby na jih do Mexika

1 (5).jpg
1 (4).jpg
1 (3).jpg
1 (2).jpg
1 (1).jpg

Po 12 dnech cestování a najetých 3100 mílích se vracím do San Franciska. Díky Jardovi mohu za jeden den vidět všechna krásná místa tohoto města. San Francisco je prvním americkým městem, které mě zaujalo a je opravdu hezké.

8 (88).jpg
8 (86).jpg
8 (68).jpg
8 (65).jpg
8 (62).jpg
8 (57).jpg
8 (45).jpg
8 (41).jpg
8 (40).jpg
8 (39).jpg
8 (38).jpg
8 (36).jpg
8 (35).jpg
8 (34).jpg
8 (33).jpg
8 (32).jpg
8 (31).jpg
8 (29).jpg
8 (28).jpg
8 (27).jpg
8 (26).jpg
8 (14).jpg
8 (8).jpg
2 (94).jpg

Sequoia park je posledním na mojí výpravě po USA. Zdejší sekvoje rostou do výšky až 80 m a průměr u země je 11 m. Jejich stáří se odhaduje na 3000 let a jsou samozřejmě nejstarší a největší stromy na světě.

7 (210).jpg
7 (205).jpg
7 (200).jpg
7 (83).jpg
7 (80).jpg
7 (76).jpg
7 (75).jpg
7 (74).jpg
7 (50).jpg
7 (44).jpg
7 (43).jpg
7 (28).jpg
7 (24).jpg
7 (22).jpg
7 (19).jpg
7 (15).jpg
7 (8).jpg
7 (3).jpg

Další povinná zastávka v Los Angeles mě moc nenadchla. Připadal jsem si jako ve městě duchů. Kdysi rušný Hollywood bouleward  je dnes pustá ulice. Všechno je zavřené a mnoho obchodů má zabedněné výlohy po nedávném řádění černé lůzy.

6 (587).jpg
6 (584).jpg
2 (8).jpg
2 (6).jpg
2 (4).jpg
2 (3).jpg
2 (2).jpg
1 (5).jpg
1 (4).jpg
1 (3).jpg
1 (2).jpg
1 (1).jpg

Po týdnu cestování ve studených horách se opět přesunu do teplé Kalifornie a navštívím park Joshua Tree

IMG_20201114_080226.jpg
1 (17).jpg
1 (16).jpg
1 (15).jpg
1 (14).jpg
1 (13).jpg
1 (12).jpg
1 (11).jpg
1 (10).jpg
1 (9).jpg
1 (8).jpg
1 (7).jpg
1 (6).jpg
1 (5).jpg
1 (4).jpg
1 (3).jpg
1 (2).jpg
1 (1).jpg

Pomyslnou třešničkou na dortu je návštěva Grand kaňonu. Tento přírodní skvost se utvářel 4560 milionů let, kdy řeka Colorado postupně hloubila celé údolí, které je dlouhé 450 km. Je to nejnavštěvovanější atrakce světa a každý rok sem zavítá 5 milionů lidí.

6 (379).jpg
6 (357).jpg
6 (355).jpg
6 (336).jpg
6 (326).jpg
6 (310).jpg
6 (277).jpg
6 (213).jpg
6 (200).jpg
6 (196).jpg
6 (190).jpg
6 (185).jpg
6 (163).jpg
6 (122).jpg
6 (107).jpg
6 (92).jpg
6 (88).jpg
6 (87).jpg
6 (82).jpg
6 (64).jpg
6 (47).jpg
6 (44).jpg
6 (43).jpg
6 (42).jpg
6 (36).jpg
6 (34).jpg
6 (32).jpg
6 (28).jpg
6 (26).jpg
6 (23).jpg
6 (19).jpg
6 (17).jpg
6 (16).jpg
6 (13).jpg
5 (433).jpg

Řeka Colorado za miliony let vyhloubila obrovský kaňon. U města Page byl její tok zastaven přehradní hrází a nad ní vzniklo jezero Powell a pod hrází pokračuje řeka kaňonem Glen

5 (425).jpg
5 (388).jpg
5 (387).jpg
5 (367).jpg
5 (296).jpg
5 (291).jpg
5 (288).jpg
5 (286).jpg
5 (179).jpg
5 (166).jpg
5 (138).jpg
5 (137).jpg
5 (135).jpg
5 (133).jpg
5 (128).jpg
5 (126).jpg
5 (125).jpg
5 (120).jpg

Při odjezdu z Monument valley jsem se zamotal na úzkou prašnou cestu a objevil nádhernou skálu

8 (13).jpg
8 (12).jpg
8 (11).jpg
8 (10).jpg
8 (9).jpg
8 (8).jpg
8 (7).jpg
8 (6).jpg
8 (4).jpg
8 (3).jpg
8 (2).jpg

Monument valley je další přírodní zázrak v USA. Bohužel nejoblíbenější část leží na území indiánské rezervace kmene Navajo a ta je celá uzavřena kvůli covidu. Ale i tak bylo co obdivovat

7 (30).jpg
7 (29).jpg
7 (28).jpg
7 (27).jpg
7 (26).jpg
7 (25).jpg
7 (24).jpg
7 (23).jpg
7 (22).jpg
7 (21).jpg
7 (20).jpg
7 (19).jpg
7 (18).jpg
7 (17).jpg
7 (16).jpg
7 (15).jpg
7 (14).jpg
7 (13).jpg
7 (12).jpg
7 (11).jpg
7 (10).jpg
7 (9).jpg
7 (8).jpg
7 (7).jpg
7 (6).jpg
7 (5).jpg
7 (4).jpg
7 (3).jpg
7 (2).jpg
7 (1).jpg

park Gooseneck objevím úplnou náhodou a byla to krásná zastávka

6 (6).jpg
6 (5).jpg
6 (4).jpg
6 (3).jpg
6 (2).jpg
6 (1).jpg

Při průjezdu městečkem Bluff jsem se zastavil v krásném muzeu z dob dobývání divokého západu

5 (50).jpg
5 (49).jpg
5 (48).jpg
5 (46).jpg
5 (44).jpg
5 (43).jpg
5 (40).jpg
5 (39).jpg
5 (38).jpg
5 (35).jpg
5 (34).jpg
5 (33).jpg

Každý přejezd mezi parky má svoje kouzlo. Zcela náhodou jsem objevil i další park - Natural bridges

8 (18).jpg
8 (17).jpg
8 (16).jpg
8 (15).jpg
8 (14).jpg
8 (13).jpg
8 (12).jpg
8 (11).jpg
8 (10).jpg
8 (9).jpg
8 (8).jpg
8 (7).jpg
8 (6).jpg
8 (5).jpg
8 (4).jpg
8 (3).jpg
8 (2).jpg
8 (1).jpg
7 (6).jpg
7 (5).jpg
7 (4).jpg
7 (3).jpg
7 (2).jpg
7 (1).jpg

Capitol reef je další krásný národní park. Je to scenic drive, kdy se objíždí autem skalní útes

4 (1049).jpg
4 (1048).jpg
6 (22).jpg
6 (21).jpg
6 (20).jpg
6 (19).jpg
6 (18).jpg
6 (17).jpg
6 (16).jpg
6 (15).jpg
6 (14).jpg
6 (13).jpg
6 (12).jpg
6 (11).jpg
6 (10).jpg
6 (9).jpg
6 (8).jpg
6 (7).jpg
6 (6).jpg
6 (5).jpg
6 (4).jpg
6 (3).jpg
6 (2).jpg
6 (1).jpg

Bryce canyon je pro mě absolutním překvapením. Neskutečná nádhera pískovcových útvarů umocněná prvním letošním sněhem a velikou noční zimou -12 st.

4 (981).jpg
4 (901).jpg
4 (899).jpg
4 (898).jpg
4 (897).jpg
4 (892).jpg
4 (890).jpg
4 (887).jpg
4 (883).jpg
4 (882).jpg
4 (873).jpg
4 (849).jpg
4 (845).jpg
4 (837).jpg
4 (770).jpg
4 (728).jpg
4 (726).jpg
4 (722).jpg
4 (716).jpg
4 (711).jpg
4 (710).jpg
4 (709).jpg
4 (701).jpg
4 (671).jpg
4 (438).jpg
4 (428).jpg
4 (426).jpg
4 (417).jpg
4 (414).jpg
4 (399).jpg

Národní park Zion je další krásnou zastávkou. Také sem přišla sněhová bouře s prvním letošním sněhem. 

4 (452).jpg
4 (448).jpg
4 (441).jpg
4 (438).jpg
4 (436).jpg
4 (433).jpg
4 (430).jpg
4 (423).jpg
4 (422).jpg
4 (414).jpg
4 (413).jpg
4 (409).jpg
4 (389).jpg
4 (385).jpg
4 (372).jpg
4 (347).jpg
4 (342).jpg
4 (335).jpg
4 (332).jpg
4 (322).jpg
4 (311).jpg
4 (309).jpg
4 (308).jpg
4 (296).jpg
4 (290).jpg
4 (285).jpg
4 (280).jpg
4 (276).jpg
4 (270).jpg
4 (221).jpg

Návštěva Las Vegas je asi povinnou zastávkou při cestě mezi národními parky. Den tady mě úplně stačil, protože takový kýč jsem ještě neviděl a nikdy více!

4 (346).jpg
4 (345).jpg
4 (344).jpg
4 (343).jpg
4 (342).jpg
4 (340).jpg
4 (338).jpg
4 (334).jpg
4 (332).jpg
4 (329).jpg
4 (328).jpg
4 (326).jpg
4 (325).jpg
4 (323).jpg
4 (315).jpg
4 (314).jpg
4 (309).jpg
4 (308).jpg
4 (303).jpg
4 (299).jpg
4 (298).jpg
4 (296).jpg
4 (295).jpg
4 (283).jpg

Death valley - Údolí smrti je nejsušší, nejteplejší a nejníže položené místo v USA. Na dně údolí je solná pláň, která leží 86 m pod úrovní moře a nejvyšší naměřená teplota zde je 57 st. Ročně zde spadne pouze 50 mm a je zajímavé, že zrovna dnes zde malinko chumelilo, což bylo způsobeno okrajem sněhové bouře ze vzdálených hor.

5.jpg
4 (274).jpg
4 (269).jpg
4 (265).jpg
4 (259).jpg
4 (231).jpg
4 (193).jpg
4 (191).jpg
4 (186).jpg
4 (182).jpg
4 (178).jpg
4 (177).jpg
4 (173).jpg
4 (170).jpg
4 (169).jpg
4 (155).jpg
4 (153).jpg
4 (143).jpg
4 (133).jpg
4 (130).jpg
4 (129).jpg
4 (124).jpg
4 (94).jpg
4 (86).jpg

Jezdit po zdejších silnicích je docela paráda, jsou kvalitní, rovné a ve vzdálených místech skoro prázdné. Největším problémem je neustále sledovat krásnou přírodu kolem a zastavovat na focení

4 (229).jpg
4 (223).jpg
4 (220).jpg
4 (71).jpg
4 (68).jpg
4 (64).jpg

V Kalifornii je mnoho přírodních parků, takže sedám do auta a vyrážím na poznávací tour. První v pořadí je Yosemitský park. Bohužel přichází první zimní sněhová bouře a je hlášena sněhová kalamita na příští dny. Rychle proto projíždím v dešti yosemitské údolí, abych viděl el Capitano, což je vyhlášená horolezecká kilometrová stěna.

4 (213).jpg
4 (204).jpg
4 (201).jpg
4 (51).jpg
4 (49).jpg
4 (47).jpg
4 (43).jpg
4 (42).jpg
4 (40).jpg
4 (39).jpg
4 (38).jpg
4 (37).jpg
4 (33).jpg
4 (32).jpg
4 (28).jpg
4 (25).jpg
4 (20).jpg
1.jpg

930 mil byla dlouhá plavba ze Seattlu do Kalifornie. 4 listopadu konečně podplouvám Golden gate bridge v San Franciscu. Po roce a půl se vracím do tepla a potkávám se zde s Jardou Rosickým, který zde žije již 40 let

2 (111).jpg
2 (107).jpg
2 (103).jpg
2 (100).jpg
2 (98).jpg
2 (96).jpg
2 (94).jpg
2 (91).jpg
2 (70).jpg
2 (67).jpg
2 (62).jpg
2 (41).jpg

Plavba na jih je stále podél pobřeží a je stále co pozorovat, mraky, velryby či ptáky

2 (39).jpg
2 (37).jpg
2 (34).jpg
2 (25).jpg
1 (14).jpg
1 (10).jpg
1 (7).jpg
1 (5).jpg
1 (1).jpg

Po 2 dnech plavby zakotvím v malém rybářském městečku Charlestown, kde se trochu v klidu vyspím.

1 (187).jpg
1 (186).jpg
1 (185).jpg
1 (182).jpg
1 (181).jpg
1 (180).jpg

Po plavbě kanálem mezi ostrovem Vancouver a USA zakotvím na severním mysu v poslední chráněné zátoce. V noci jsem neviděl rybářské pasti a do jedné si zamotal vrtuli. Opět se musím potápět, ale voda má již 12 st. Pak již jenom vyplutí zpět na Pacific a čeká mě dlouhá cesta na jih.

2 (14).JPG
2 (7).JPG
1 (204).JPG
1 (201).JPG
1 (172).jpg
1 (166).jpg

Seattle je na americké poměry menší město s 700 000 obyvateli. Je také nazýváno bránou na Aljašku, protože odsud vyplouvá mnoho cruisingových i nákladních lodí zásobujících severní oblasti.

1 (137).jpg
1 (136).jpg
1 (64).jpg
1 (57).jpg
1 (55).jpg
1 (47).jpg
1 (73).jpg
1 (71).jpg
1 (66).jpg
1 (62).jpg
1 (60).jpg
1 (59).jpg
1 (58).jpg
1 (56).jpg
1 (54).jpg
1 (53).jpg
1 (50).jpg
1 (49).jpg

V Seattlu se vyrábějí boeningy, takže jsem si chtěl prohlídnout jejich výrobu. Jenže kvůli omezením covidem je prohlídková trasa uzavřena a smí se pouze do expozice Future of flight. I tak bylo zajímavé vidět kam se ubírá vývoj letadel budoucnosti včetně kosmického programu.

2 (15).jpg
2 (14).jpg
2 (13).jpg
2 (12).jpg
2 (10).jpg
2 (9).jpg
2 (8).jpg
2 (7).jpg
2 (6).jpg
2 (5).jpg
2 (3).jpg
2 (2).jpg

21.října připlouvám opět do USA do města Seattle. Hned na uvítanou mám neuvěřitelný problém s celníky, což je zde naprosto normální. Každý si totiž vykládá zákon podle sebe a na každém místě mají jiná pravidla. Po 2 hodinách telefonování jsem mluvil s pěti řediteli zeměkoule a s jedním manažerem vesmíru a ten byl tedy opravdu echtový. Nakonec se vše podařilo vysvětlit a mohl jsem zde zůstat. Protože z převodovky namontované v Juneau uniká olej okolo hřídele, tak ji musím již po sedmé vymontovat a odvézt do nedalekého servisu na reklamaci.

1 (47).jpg
1 (46).jpg
1 (15).jpg
1 (14).jpg
1 (10).jpg
1 (1).jpg