JACHTA SNĚHURKAPoslední atrakcí na ostrově Efate je pro nás Zip lane
Po návratu do hlavního města Port Vila navštívíme Cultural vilage, kde nám místní obyvatelé předvedou jejich tance, hudbu, způsob lovení ryb i divokých prasat nebo používání rostlin k medicíně.
Samozřejmě musím také opravovat a tentokrát mě dost pozlobil naftový sporák. Po několika rozebráních se konečně podařilo a opět skvěle funguje.
Při plavbě zpět na jih se podruhé zastavíme u ostrova Epi. Potkáme staré známé i nové tváře. Někoho převezeme na Sněhurku, aby se podívali na jachtu. Obvzlášť pro děti je to zážitek. V místní kavárně si objednáme skvělou večeři a při návštěvě místní školy si zahraji na učitele a supluji hodinu ekonomiky.
Po přeplavbě na ostrov Malekula zakotvíme o vesničky Lembinwen. Žije ze asi 300 obyvalel a všichni se s námi klasicky zdraví a darují ovoce. Jejich jedinou starostí je uživit se. Každý má "zahrádku", což je kus pozemku v džungli. Tam jim samo roste mnoho ovoce a zeleniny. Takže tam jenom dojít a utrhnout. Vodu chytají dešťovou ze střechy, elektřinu nemají, pouze solární na svícení. Vaří se na ohni a topí se dřevem nebo kokosovými slupkami. Chovají si slepice a prasátko a loví v moři ryby. Nemají nic a jsou šťastní, nic víc nepotřebují. Telefon má málokdo, televizi neznají. Mají na rok 2 trička a to jim stačí. jediným zdrojem příjmů je prodej kopry / sušený kokos/. Je pro nás životní zkušenost takové lidi poznat
Na Vanuatu je krásné šnorchlování skoro v každé zátoce. U ostrova Aore jsme mohli dlouhou dobu pozorovat velikou želvu i si projít na břehu luxusní rezort.
SS President Coolidge byl luxusní parník, který byl během 2. světové války přestavěn na válečnou transportní loď. V roce 1942 při službě v Pacifiku najel na vlastní americkou minu u pobřeží ostrova Espiritu Santu. Kapitán nasměroval loď ke břehu, kde se brzy potopila. Z 5440 vojáků na palubě zemřeli pouze 4. Dnes je tento vrak ikonickým místem na potápění. Udělal jsem si další krásný ponor a proplul několik palub. Sváťa si také dala zkušební ponor.
Východní pobřeží ostrova Espiritu Santo nabízí krásné pláže i několik sladkovodních Blue hole
Millennium Cave je název jeskyně, ke které nejdříve musíme dojít divokou přírodou. Šplháme po skalách a sestupujeme do údolí. V jeskyni se brouzdáme vodou a po jejím projití nás pohltí řeka. Občas plaveme, občas se brodíme, občas přelézáme skálu. Bylo to veliké a krásné dobrodružství.
Prvním výletem na ostrově Espititu Santo je expedice do hor. Nejdříve jedeme autem 45 minut do horské vesnice a odtud pěšky do další vesničky.
Při plavbě na ostrov Espiritu Santo jsem chytil barakudu, která šla zpět do vody.
Ve vesnici jsme se seznámili s Royem a Mary a ochotně nás pozvali na návštěvu a pohostili kavou. Kava není káva, ale vylouhovaný kořen pepřovníku. Chuť je taková žádná, trochu to připomíná slabý zázvor na kořenu jazyka. Nápoj na pohled vypadá jako voda z bláta. Nalévá se do mysek a buď se pije halftide/ polovina/ nebo hightide/ plná/. Sváťa měla po 2 miskách bolehlav a já po 4. No zkusili jsme to a stačilo.
Malý ostrůvek Wala je naší další zastávkou. Opět najdeme krásnou vesničku a neskutečně milé obyvatele.
V neděli se všichni obléknou do svátečních šatů a sejdou se v kostele na mši. Potom se celý den odpočívá a lenoší. Neděle je dnem odpočinku.
Na závěr výletu nás Francis pozve domů na večeři. Je sám, ale žije pohromadě s celou rodinou. V podstatě každá rodina má historicky nějaký pozemek, na kterém si postaví svoje dřevěné chýše. Za domem nebo za vesnicí mají zahradu, která je uživí. Ovoce je zde nadbytek, takže si potřebují koupit pouze základní věci jako rýže, mouka, cukr...
S průvdcem Francisem se vydáme do hor a navštívíme horskou vesnici. Zde nám předvedou tradiční tance i ukazují jejich život v džungli.
Na ostrov Ambrym připlujeme v době, kdy se zde koná veliký turnaj ve fotbale. Všech 12 vesnic se sjede do Fali a celý týden se hrají zápasy. Zajímavostí je, že i v sousední vesnici se používá jiný jazyk. My si dáme v místním stánku večeři za 40 kč.
V další pusté zátoce si uděláme výlet člunem po řece mezi mangrovy
Na ostrově Maskelyne se opět mluví dalším jazykem maskelyn. Jsme zde opět vítáni a navštěvujeme domorodce v jejich chýších. Vždy jedna slouží jako kuchyně s ohništěm a druhá je na spaní. Pijeme tradiční nápoj kava, vidíme tradiční tanec i dostaneme skvělou večeři i poprvé si zaplaveme s dugongy
Vyplouváme na sever a po 60ti mílích zakotvíme u ostrova Epi. Zde začínáme poznávat to pravé Vanuatu. Místní obyvatelé různě polehávají u svých dřevěných chýší. Nikam nechvátají a nic jim neuteče a jsou nesmírně přátelští. Mluví domorodým jazykem bislama a anglicky a francouzsky. Kromě toho na každém ostrově nebo jiné vesnici používají místní původní jazyk. Celkem se na ostrovech mluví 140ti jazyky. Všichni se hned vyptávají odkud jsme a darují nám ovoce. Na kotvišti je i krásné šnorchlování.
Hlavní ostrov se jmenuje Efate. Za den jej objedeme autem a zastavíme na krásných přírodních místech i ve vulkanických lázních
Poblíž hlavního města navštívíme místní chocolate factory a rovněž palírnu rumu. Obě prohlídky jsou samozřejmě s ochutnávkou
Po 4. dnech připlouváme do hlavního města Port Vila. Nejdříve se musíme přihlásit a zajímavostí je, že imigrační úředník pracuje v restauraci. Od posledního zemětřesení je totiž mnoho budov poničených, tak se různě improvizuje. Také mám problém s výběrem peněz. Odpoledne si ještě projdeme místní tržnici i muzeum
19. září opouštíme Fiji a máme před sebou 500 mil na Vanuatu. Vítr je příznivý zadoboční 25 kn a vlny do 3 m.
